Já a má Lu

Já a má Lu

Místo narození: Praha

Místo nynějšího žití: Kdesi v ČR. Myslím, že Mělník, ale je to různý. :-)

Datum narození: 8.9.1985 No jo, věčnej panic, tak se smějte lidi, jen do toho. :-D

Stav: Zeptejte se mé milované Lu, mé Dívky od koní. :-))

Povaha: Jak kdy, jak kde, jak s kým. Ale prej jsem beznadějnej romantik. :-D Já, to tak... :-D

Koníčky: Vandry!!! Kytara, zpěv (muzika všeobecně), psaní textů, pes, pak práce, práce, zas jen práce a práce...

Cíle: Úspěch v práci, šťastná rodina a malinkej domek, s malou zahrádkou ale hlavně ne ve městě.

T.O. Toulavé křusky www.toulavykrusky.jex.cz

12.11.
Tak původně jsem měl jet až zítra společně se Zdeňourem. Ale nějak mi tzo nedalo a mě najednou ruplo, že pojedu už dnes, protože zítra nic nemám.
Chytil jsem tedy bus, kterým jem jel se svou Dívkou od koní a její mladší sestrou Mařkou. V Březince pak chvíli s Luci sedíme na zastávce a pak už frčí obstarat kobylku. Já jdu do hospo. Počkat na ni a reservovat další dvě místa na zítřejší hraní. Má přijet ještě Martin a Katka. (S Martinem jsme se seznámili přes naše stránky.) Bude tu prý uzavřeá společnost, kde bude jen pár místních jako vyvolených, co nedělaj rambajs, když se hraje a zpívá. Zavírá se přesně v sedm a já jdu dočekat na Luci zpátky na zastávku. Když přijde diví se, že pršelo :-) A já zas tomu, že je nějak udejchaná. Pak dlouho sedíme na zastávce a klábosíme a takový ty věci.... :-) Konečně ji mám zase u sebe. Minule trochu sýpala a tak jsme se neviděli...
Když se loučíme, celá se klepe zimou a tak říkám, že by měla jít aby nenastydla znovu, i když bych si ji nejraděj unesl pod převys. Nakonec jdudnes přespat na konírnu. Už neprší, tak Rozbořenku necháme až přijedde Zdeňour. Stejně se rád projdu v noci. Nevím proč, ale poslední dobou se mi noční pochody docela zalíbili. Může být kolem půlnoci, když odcházím. Na převysu zjišťuju, že tu není žádný dřevo, tak maximálně na polostudený kafe. Tak aspoň sbírám kolem ohniště větvičky, stejně to už chtělo to trochu vyčistit a dělám si svý polostudený kafe. Když zalejzám do spacáku, užívám si klid a pohodu od toho smradlavýho města. Ze stromů ještě dopadají poslední kapky deště a sem tam nějaký noční tvor někde zašramotí a dává mi tak dobrou noc. :-)

13.11.
Ráno je celkem chladný. A ze spacáku mě tahá jen představa kafe s rumem na zahřátí.
Akorát že to nebylo kafe s rumem, ale sběr dřeva, co mě zahřálo. :-D Když to všecko mám, dopisuju canc a chvlema se dlouze zadívám na protější kopce, z nichž vystupuje pára. Je 7:54 a vysvitlo i slunce. :-) Do toho všeho probouzející se les.. Má to tu svý kouzlo, svůj půvab. Opeřenci mi štěbetají na dobré ráno, praskot dřeva v ohni, pro mě znamená teplo a barvy listnáčů mi nedají abych se na ně sem tam nezadíval.
Tak jsem mezi dalším sběrem hraní a hraní na kytaru, došel ještě pro vodu.
Je tu moc fajn, ani vlastně teď v tom tichu nevím, jestli se těším na ostatní i když to s nimi bude určitě moc fajn. Má přijet ještě ségra. Což se divím, protože ta a podzimní vandry moc nejde dohromady. Donutila ji představa, že trochu opravíme Konírnu. Už to bylo docela zapotřebí, to je fakt. I když by mi tu bohatě postačila společnost Dívky od koní... :-)
S blížícím se polednem, mi docházející dřívý zase nutí vyskočit a dojít pro nové. A já přesně vím kde není. :-) Není dole pod šíleným svahem, nýbž nahoře nad ještě šílenějším svahem, ve kterým je převys. Vočíhnul sem si přesně odkud a kam házet abych to měl pak všecko u převysu a hurá nahoru. Je tu pěkný dubový a i docela suchý dřevo a já vesele hážu každej klacek a kládu pod převys. Potu bych se na litry nedopočítal. Ale vyplatilo se. Dřeva je hromada, na pěknejch pár hodin. Půjdu už do Myši čekat na Zdeňoura. Sedí tu patra trampůa tak vytahuju jedinou věc, kterou jsem si sebou vzal - kytaru. :-) po deseti minutách, se ve dveřích objevuje děs - Zdeňour. :-D Aliaz kafovej, protože nepije nic než kafe a perlivý kafe, neboli colu. :-D
Kluci mi zaplňujou stránky v cancáku veselými malůvkami a my se Zdeňourem zatím hrajem a zpíváme ze zbytkem co zrovna nic nepíše. Asi za další hoďku se objevuje ve dveřích další zjev - ségra. a hnedka za ní Dívka od koní. :-)) A jak se tak pomalinku den proměňuje ve večer doprovázím na otočku Luci dom. Cestou zpět pak potkáváme ty kluky. Prej chtěj jít na Rozbořenku, ale podle nás stejně skončej až někde na Klemperce, protože to tu neznají a v tý tmě a stavu, ve kterým jsou, to asi nenajdou. :-D V Myši pak prohlížím co mi vůbec čmárali do cancu a vybuchuju smíchem, protože ty panáky na tom stole tam vůbec nebyly. :-D Tak platím a jdem pod převys. Ségra vykuluje voči když vidí co jsem nasbíral dřeva. Luci hnedle bere fleka u ohně a stejně jako Zdeňour, který na klín posazuje kytaru. Ségra, cvok, pak dělá kolečka s rumem a pivem. Tohle u ohně sice moc nemusím, ale kdo se má přít proti většině? :-D Spát jdem kolem druhý ráno.

14.11.
Ráno Luci klasicky utíká dom ke klisničce. My zbylý tu pak doplňujem kafe a čaj do svých útrob. Pak jdem konečně opravit kemp, než se přiblížíme na Rozbořenku. Dneska je to hraní v březince a většina trampů co tam bude hrát také, bude spát dost možná taky tady. A tak ségra sbírá dřevo do zásoby a já a Zdeňour kácíme velkou soušku smrku pod převysem. Po urputném boji, je souška konečně na zemi a dřeva na zátop je hned aspoň na měsíc. Lavička i hrazení na spaní jsou opraveny a my se stěhujem na tu Rozbořenku, dokud je ještě světlo. Cestou narážíme na partu trampů a zjištujem, že na Rozbořence se už někdo usídlil. Když dorážíme, zdravíme se s dalšími dočasnými přistěhovalci. Jsou to tři starší trampové co s nimi dnes budeme hrát. Když odchází nahoru, tak ještě dělám véču. Jak jinak, než fazole? :-) Byly skvělý ale pro Zdeňoura trochu moc ostrý. Po véče konečně vyrážíme. Cestou jsem se stylově vysekal na takovým svahu a za smíchu ségry a Zdeňoura, jsme se dopotáceli do vsi. Muzika je v plném proudu a každý jde občas lapat po dechu ven na vzduch. U stolu už čekají katka a Martin a tak se soukáme k nim. Martin hned omotává Luci ruku chrastíkama, aby taky měla co dočinění s muzicírováním a tak se konečně zapojujem do hry. Pozděj té noci, se nás krčmář ptá, jestli nás smí urazit. Aniž to někomu došlo tak jsme to se Zdeňourem odsouhlasili. Chvíli na to se na stole objevuje laveh slivovice a skleničky. Prej pozornost podniku. Za chvíli druhá....
Jdu na chvíli ven.. Narvat někam Luci kytku a jiný křový. :-D přeskakuju plot, řežu už asi poslední růže když tu najednou - hafanátek. asi středně velkej, ale celkem naštvanej. No co, radši sem přeskočil plot dřív než se ke mě přiblíží ještě víc. :-D Teďještě trochu zelenýho z jiný zahrádky, trochu růží ze zastávky a kousek živýho plotu odjinud a hotovo. :-) Luci je rudá jak brandejs, když se do hospody vracím s voňavou kořistí. :-) A když ji pak přehrávám spolu s kontrabasem její písničku, myslel jsem, že se schová pod stůl. :-D Kontrabas stál hned za ní, já vedle ní s kytarou a celýá hospoda byla docela potichu když jsme to hráli. :-D Pak Luci hospoda pobízela aby ukázala jak moc je červená ale to ani nemusla. :-D
Jo... Dívce od koní, se zas děsně líbí jak jsem všude lechtivej.Tentokrát zradil i Zdeňour, protože se mi snažil zkroutit ruku, abych se tak necukal. :-) Sígr! :-D
Ale odpouštím mu za tu harmoniku, co jsem od něj dnes dostal. Několik hodin před svítáním se odebíráme spát. Chlapy ještě hrajoua tak se provizorně loučíme.Stejně pak dorazí. Na místě pak tahám Luci do stráně nad Rozbořenkouskoro na místo, kde jsme prvně brázdily svojí cestičku.Je tma, ticho, Luci mám na klíně, aby neseděla v mokrém listí, z předchozího deštíku. Asi po půl hoďce, když sejdem dolů, tak načapem ségru, jak se mrcha jedna nahřejvá u roztopenýho krbu. Zdeňoura už koušou blechy a martina s Katkou už nejspíš jakbysmet. Přichází zbytek muzikantů od Petra a my s Luci jdem taky na kutě. Tak dobrou noc.

15.11.
Ráno mi zas Luci utíká dom. Když odejde, tak vedle ležící Zdeňour, se mi začne smát. Sígr, byl vzhůru a poslouchal. :-D Se mu prej líbilo, jak jsem Luci skoro prosil, abych ji mohl doprovodit. Prd o tom ví.. Jde mi hlavně o to aby došla v pořádku. Čekání na sms, že dorazila, je dlouhý. Tak dlouhý, až sem nakonec zaříznul. Pak sem zjistil, proč mi nic nepřišlo - nebyl signál. Mi taky mohlo tak nějak dokápnout.. Se ségrou se strhla šílená bitva o fazole, přičemž jsem ji málem vypích voko vetvičkou. Kecám.. Bagrovalo se ale bez újmy na zdraví. :-D Zdravíme se s kolemjdoucími a pak s dalšími, co si u nás udělali přestávku na kafe. Dozvídám se něco o historii Rozbořenky, kterou jsem dlouho chtěl znát. Prý tu kdysy stál dům a žil tu manželský pár. Muž ženu utýral a ona tady dodnes straší. Prý ta postava, vytesaná nad dříve osadním ohništěm, patří právě ji. Tak ještě chvíli kecáme a pak se odebíráme na kafe k Petrovi. Krčmář se motá jak kojot se vzteklinou mezi stoly a my z toho máme srandy horu, když roznáší kafe. Ještě se jdu mrknout za Dívkou od koní. Pak píše ségra že už máme odvoza tak se loučím.
I když se mi zpátky nechce. Stejně tak, jako vždycky...

Líbí se Vám tyto stránky?

Ano, líbí (433 | 89%)


www.kov.huu.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one