Já a má Lu

Já a má Lu

Místo narození: Praha

Místo nynějšího žití: Kdesi v ČR. Myslím, že Mělník, ale je to různý. :-)

Datum narození: 8.9.1985 No jo, věčnej panic, tak se smějte lidi, jen do toho. :-D

Stav: Zeptejte se mé milované Lu, mé Dívky od koní. :-))

Povaha: Jak kdy, jak kde, jak s kým. Ale prej jsem beznadějnej romantik. :-D Já, to tak... :-D

Koníčky: Vandry!!! Kytara, zpěv (muzika všeobecně), psaní textů, pes, pak práce, práce, zas jen práce a práce...

Cíle: Úspěch v práci, šťastná rodina a malinkej domek, s malou zahrádkou ale hlavně ne ve městě.

T.O. Toulavé křusky www.toulavykrusky.jex.cz

Tak přijel Zdeňour. Jdem na busák do hospo, počkat na bus, co nás nabere na Kokořín.
U vedlejšího stolu, sedí patra trampů, požehnaně v náladě, hrajících mariáš o sirky. Jedou na Bosyň, kde se dnes a zítra, konají zabijačkové hody, v hospodě U bobra.
Za chvíli, se ve dveřích objevuje chlap v lacinejch maskácčích a blikacím srdíčkem na levé náprsní kapse u vesty a sťatej tak jak zákon říká, sedá k našemu stolu.
Dosedl k našemu stolu a z uší se mu lynula hudba ze řvoucích sluchátek a mě to po chvíli začíná užírat.
Krčmářka si toho nejspíš všimla a tak mu řekla at to vypne. Je to očividně známá firma, tenhle člověk. Poslechl, ale zapálil si cigaretu blikacím a děsně falešně řvoucím zapalovačem, který nevydával melodii, nýbž spíše jakésy skřeky. Položil ho na stůl a nechal hrát. Mám chuť mu to vrhnout přímo tam - z okna. :-)
Hmm, ta představa se mi docela líbí. .-))
Jdem na bus. Na 1. nástupišti, čekáme na bus a kolem jdou zbylý trampící. Ale jdou na 9. Říkám že tam odtud to nejede že to jede odtud, z 1. nástupiště.
Nakonec měli pravdu oni a nám to málem frnklo.
Jdeme s nimi k Bobrovi na hody. Tady ukládáme věci na sál a každý popadá jednu židly. Kolem desátý se loučíme, páč nás ještě čeká cesta do Vojtěchova, kde dnes nalezneme své útočiště, ve skvěle zapadlým kempu, o kterým málokdo ví. Zakládal ho Vendula s Myšákem a Inžou. Možná je tam i narazíme.
Zajímavý...
Měli jsme jít kolem hradu, dolů a pak rovně až tam. Když tu náhle... Jestřebice. Kde se tu vzala?? :-D Můj dezorientační smysl pro humor, si ze mě zas vystřelil. ale neva. O půlnoci sedáme u Šálků ke kávě. Tady nám krčmářka vrací ešus, který tu posledně Zdeňour zanechal. Asi na památku. :-D
Nakonec ale zjištuju, že je můj páč je opálenej od roštu a dostávám tak šílenej záchvat smíchu, až mi tryskají slzy a bolí břicho.
Ve dvě ráno, dorážíme na kemp.
Už z dálky, nás vítá Elie, Vendelínův zlatý retrívr a vidíme hořet oheň. Všichni, až na Vendulu spěj i přes hlasité nal=hání Elie, že jsou tu vetřelci.
Je tu i Myšák, a Inženýr. A taky je tu Myšákova kocovina, ale to až zítra.. :-)

7.11.
Ráno, mě 4x Elie vzbudila ránou klackem do hlavy, protože Zdeňour, jí ochotně aportoval. Kdo toho psa nezná, neví, že jí aport neházet. Páč pak nedá pokoj nikomu. :-)
Takže Zdeňour se jí pak už nezbavil.
Když se proberu, všicí se mi smějou, že jsem k neprobuzení. Nechápu - já mám přeci lehký spánek. Zdeňour ještě přešlapuje na jednom fleku, místo aby šel k ohni ke klukům. Jedinej Myšák ještě chrní a ve spacáku není sám. Je s ním kocovina! :-D
Máme z něj srandu, když nad ním Elie "drží stráž" tím, že přes něj skáče a šlape po něm s klackem v tlamě. No nic, jdem na dřevo. Po tej vichřici je ho tu hafec.
Každej jsme se rozutekli jiným směrem. Inža vyvrací soušky, Vendula se hrabe do skalní praskliny a já jdu dál na svah, zatím co Zdeňour se snaží shodit velkou soušku, dolů ze skály.
Když se mu to povedlo, tak dole málem přišpendlil Inženýra, který chtěl uhnout ale uhnul spíš pod ní. Ještě to naporcovat a jdeme dál. Po rozloučení, jdeme omrknout Pokličky.
Na schodechmistrně předbíháme s plnou polní touristy, ač sami flušem plíce, ale nechcem bejt za nima. :-D
Nahoře je šlofík a sváča. Když vytahujuchlebaze Zdeňourova báglu, zjištuju, že má úplně všude cukr. .-D Můj je zlomyslnej smích. :-D
Cestou zpět dolů, se zastavujem nad schodama a dlouho ukazujeme skupině turistů zdvořilost. Dlouhý minuty, se přemlouváme a dáváme jeden druhému přednost, aby šel první ten druhý. Nakonec jdu já. Pak to samý dole, když si dáváme přednost, kdo si první sedne na klády. Nesedl si ani jeden. :-D
Míříme do Jestřebice. tentokrát za světla. Nacházíme dva kempy.
Celou cestu do Jestřebice, nás doprovází cvrkot (jak Zdeňour říká) kanárků - pestrobarevně oblečenejch dětí.
Sedáme v Kamenný na kafe. Za chvíli přichází parta trampů a já dopisuju canc, zatím co Zdeňour zkoumá, kam mířej a kde nocujou.
Dělám si sranud, že zavolá Filín, alias Budík, že za námi přijede. Taky že jo. Jen o pár chvil později bzučí mobil že je na cestě a dorazí za námi.
Jede z Domažlic jen na jednu noc, páč má zítra noční. My se tedy přesouváme do Březinky, k Petrovi a čekáme na něj. Dívka od koní je marod a tak se neuvidíme.
A tak tu klábosím s jejím bráchou, mým švárouTomem.
Takovej malej starší chlápek, krade velkýmu staršímu chlápkovi čapku a chce mu ji mermomocí zavěsit na světlo u stropu. Ten mu ve srandě vyhrožuje rozbitím držky, jak je tu už zvykem. :-)
Jsem zamyšlenej nad Dívkou od koní a vůbec si neuvědomuju můj přitrouoblej výraz a už vůbec ne, kam koukám. Velkej starší chlápek, mi vyhrožuje, že jestli na něj ještě budu takhle blbě čumět, že mi rozbije držku. No... tady se to dneska asi strhne. :-D
Jsou tu bezva lidi, říkám to furt. :-) za doprovodu kytar jsme uštvaly čas, na jehož konci přijel Budík s Michalou. Tak Buďajs dává pivko a jdem na Rozbořenku.
Vařím asi 4 druhy fazolí.
Zdeňour hned vzal řetězovku, zvanou "Chrápání v Kokořínských lesích a my si zatím cpem těřichy.
O kus dál, je slyšet, prase, taky hledající potravu. :-) Jdu na kutě, dneska toho mám celkem dost..

8.11.
Ráno, mě už klasicky nemůžou vzbudit.. I když mám děsně lehký spaní. :-D
Fakt nechápu...
Sbíráme haldy dřeva a já se dozvídám, že se v noci Budík s Michalou bály, že je u nás jelen. :-D Prej troubil. .-D
Ale byl to jen Zdeňour, kterýmu se v noci udělalo špatně. :-D Nemá chlastat to kafe furt! :-D
Nakonec Budík nemá klíče od auta. po dlouhým hledání jdem nahoru a má je v zámku auta.
Ještě kafe u Petra a jdem dom. Tak zpět do města. děs... Ještě před barákem, sem potkal toho chlapa s blikacím srdíčkem, takže skvělej závěr vandru. :-D

Líbí se Vám tyto stránky?

Ano, líbí (433 | 89%)


www.kov.huu.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one