Já a má Lu

Já a má Lu

Místo narození: Praha

Místo nynějšího žití: Kdesi v ČR. Myslím, že Mělník, ale je to různý. :-)

Datum narození: 8.9.1985 No jo, věčnej panic, tak se smějte lidi, jen do toho. :-D

Stav: Zeptejte se mé milované Lu, mé Dívky od koní. :-))

Povaha: Jak kdy, jak kde, jak s kým. Ale prej jsem beznadějnej romantik. :-D Já, to tak... :-D

Koníčky: Vandry!!! Kytara, zpěv (muzika všeobecně), psaní textů, pes, pak práce, práce, zas jen práce a práce...

Cíle: Úspěch v práci, šťastná rodina a malinkej domek, s malou zahrádkou ale hlavně ne ve městě.

T.O. Toulavé křusky www.toulavykrusky.jex.cz

3.10. - 5. 10. 2010

Dojeli jsme s Lu autem... (Důležitá pozn.: Ječmínku, nech to na zítra.. Věř mi, že za střízliva se ti bude psát mnohem líp.. Miluji tě!! )

Děkuji poznámce Lu a píši tedy až druhý den odpoledne. Dojeli jsme autem do Ráje ve večerních hodinách, protože jsem ještě musel do Prahy a nestihli jsme vlak. V denním baru na Ráji už se hraje na nástroje a jetu totálně plno!! Po nějaké době i já s Lu taháme nástroje a přidáváme se. Později začíná být vcelku chladno a taxe stěhujem do vnitřních prostor malebného báru. S ucházejícím večerem nám sice neuchází nálada, ale i tak jdeme přechrnět na Skály. Vycházíme asi v půl druhý ráno a já značně ovíněn, jsem skoro vlečen mou milovanou Lu a po cestě skoro usínám. Ještě stavíme přístřešek, jetu všude plno. Jak ulehám, spím.

Rána:
Ach ta rána... Probuzení asi v deset, ale bez kocoviny se probouzím kolem druhé. Soutěže už probíhají v plném proudu, perfektně vykoumaný a v každém tu panuje hezká a kamarádská atmosféra.
Panuje kolem nás radost dětí i dospělých z vyhraných soutěží, dokonce i nezúčastněných psíků. Kamarád Bad nás spolu s Lu zapsal do hudební soutěže, sem teda zvědavej jak tohle dopadne, vůbec totiž nevím, co mam hrát. Po chvíli přichází ten chlápek, se kterým sme včera hráli v Baru a vleče sebou další dva.
A jestli prej se nedáme dohromady a nezahrajeme spolu a ještě s harmonikama, možná i s mandolínou. Tak jo! Jásám. A jásá i Lu do doby než sem jí přinesl tamburínu. Později ale také jásá. Trénujeme tři písničky: Panenku, další v pořadí Folsom blues a jako poslední zahrajeme Sbohem kapitáne. Máme je perfektně zmáklý a tak jdeme k ohni na kafe a čaj. Tady kecáme až do chvíle, kdy Bílé Skály zahájily slavnostní ceremoniál, vztyčení osadní vlajky a zapálení potlachového ohně. Zahráli Bíloskaláci a pak přišli soutěže s nástroji. Ještě lehké posílení rumem a whiskou. Před námi odehráli dvě kapely a teď jdeme my. S hlavou vztyčenou a pohodovým krokem vcházíme pod vztyčenou vlajku a... hrajeme. Panenka byla celkem fajn, ale ty zbylý dvě, totální fiasko. Odcházíme potichu s hlavou sklopenou, abychom nebyly moc vidět, natož slyšet. A vzápětí se sami sobě smějeme. Ten stou zelenou kytarou měl ke mě dlouhý proslov, ačkoliv sme to koňili všici. Po kapelách a průpovídkách je volná zábava atak chvíli hrajeme všichni. Panuje uvolněná atmosféra a spoustu tvrdších žertíků.

Miluji tě Lu!

S ucházejícím večerem jdem pomalu na kutě.

Neděle ráno:
Vstal jsem první a jdu dělat čaj a kafe k malému ohni. Pak jdu ještě k cancáku Bílých Skal a zapisuji pár řádek. Požírám housku se salámem a dopisuji řádky v mém cancu. Sundavání vlajky. Údolím se rozezněla píseň Až ztichnou Bílé Skály a jen hrstka zbylých, kteří přetrvali až do této chvíle, vzdávají vlajce hold. Pak jdeme s Lu vařit fazole. Během vaření mne klasicky provázejí slzy, které způsobuje - kouř. A vaření provází i hlášky kolem sedících starších, které jsou příjemně štiplavé. Lu klasicky pojídá ten fazolovej myšmaš (pozn. od Lu mňamkovitej fazolovej myšmaš :o* ) sem tam se odněkud z údolí ozve hlasité Ahoj! od kamarádů, kteří již opouští Údolí Bílých Skal. Zůstalo tu už jen pár stanů a naše rozbitá plachta a pod ní věci. Bylo tu veselo a příjemně hezky. Ale dochází i na nás. Pomalu balíme a pak ještě pomaleji šněrujeme naše kroky k Ráji. Z baru na Ráji se už z dálky ozývají hlasy kytar a zpěvu kluků z Bílých Skal. Tož kurňa usedáme ke stolu a posloucháme tóny dřevěnejch děvčat. Do toho se jdu mrknout na Usku patřící postaršímu trempíkovi, prej mi to taky časem vklouzne pod ruku.
Přichází Malej! Tak ho hned ženu ke stolu s tužkou a cancákem. Potom s Lu, zas již klasicky, sypem zbytky drobnejch na stůl, abychom věděli, kdy se pakovat. Zatím jeto fajn. Lu se vytáhla a vytáhla celých, neporušených kilo korun.
Lu: který právě mizí pod pitem a svařákem.. Hurá! Tížilo mě..
Netrvá dlouho, po pár kafích, pitech a kofolách, čaji a svařáku nám zbylo rovných pět kaček. Už chvíli mam divnou náladu z očekávaného návratu do města. Líbí se mi jen tak tu sedět spolu s Lu a poslouchat kluky s kytarama. A sem tam poslouchat, jak se domouvají, že pojedou až příštím vlakem, už to byl asi třetí vlak. Tak všichni dopíjej a i my se pomalu odebereme k branám města Mělníka.

Tak Ahoj!

Líbí se Vám tyto stránky?

Ano, líbí (433 | 89%)


www.kov.huu.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one